Až do začátku minulého století existoval mylný dojem, že nezbytné pro zachování zdraví člověka jsou pouze karbohydráty, proteiny, voda, tuky a občas některé minerály. Bohužel tento omyl přetrvává u některých sportovců dodnes. Někteří jedinci si neustále myslí, že vitaminy a minerály ke svému životu a ke sportu nepotřebují. Neuvědomují si přitom, jaké se dopouštějí obrovské chyby. Neví, že taková strava by našemu tělu nestačila a v lepším případě by nás mohla dostat „jen“ na nemocniční lůžko.

 Vitaminy

Casimir Funk, polský biochemik pracující v Londýně, studoval účinky beri-beri, choroby způsobené podvýživou.  Pak získal účinný lék proti beri-beri z rýže.  Z biochemického hlediska šlo o amin (organickou látku, obsahující dusík), který je nezbytný pro zachování „vitality“ (odtud tedy název vitamine – vitamine).  Postupem času věda objevila další vitaminy, ne všechny ovšem mají aminovou strukturu, proto se koncové –e oddělilo a zůstal termín „vitamin“. 

Vitaminy jsou organické složky potravy, které nejsou, na rozdíl od tuků, sacharidů a bílkovin, metabolizovány k poskytování energie.  Jejich základní vlastností je schopnost usměrňovat biochemické reakce a umožnit jejich průběh.  Proto jsou nazývány biokatalyzátory. 

Tělo si vitaminy nedokáže vyrobit a může je získat jedině z potravy, ať již přímo, nebo ve formě provitamínů (látek chemicky příbuzných, z nichž si již tělo dokáže vitaminy vytvořit).  Proto má problematika vitaminů vysokou pozornost všech sportovců. 

Vitaminy se dostávají s potravou do trávícího ústrojí, kde se vstřebávají v tenkém střevě, krevním oběhem jsou roznášeny do celého těla, jehož jednotlivé orgány si berou jejich potřebná množství. 

Dosud bylo objeveno 13 vitaminů (viz.  tabulka 3, 4), z nichž každý má specifickou funkci.  Problém je přijmout tolik vitaminu, kolik je nutné pro udržení zdraví, ale nepřijmout ho příliš mnoho, aby nedošlo ke škodlivé reakci.  Nadbytečný příjem vitamínů je označován termínem hypervitaminóza. 

Při nedostatečném přívodu vitaminů vznikají specifické poruchy, označované jako hypovitaminózy, naprostý nedostatek je označován termínem avitaminóza.  Nedostatek vitaminů obvykle souvisí s vážnými zdravotními problémy, které vyžadují lékařskou péči (anorexie, problémy vstřebávání živin apod. ). 

Vitaminy jsou hned za proteiny nejpopulárnějšími kulturistickými suplementy.  Na trhu se vyskytují tři základní kategorie vitaminových suplementů. 

- multivitaminové tablety – obsahují všechny známe vitaminy a v některých případech i jiné důležité látky (minerály)

- tablety jen s některými vitaminy - produkty obsahující dva nebo tři druhy vitaminů (nejčastější je B-komplex + C)

- tablety pouze s jedním vitaminem – ideální pro zvýšený příjem určitého vitaminu (př.  na radu lékaře)

Základní dělení vitaminů

Obecně lze vitaminy rozdělit do dvou základních skupin:

Rozpustné ve vodě (B6, B1, B2, Niacin, Kyselina pantotenová, Biotin, Kyselina listová, B12, C).  Vitaminy rozpustné ve vodě se v těle neskladují a jakýkoliv nadbytek je vyloučen močí.  Je tedy nezbytný jejich stálý, pravidelný příjem, na rozdíl od vitaminů rozpustných v tucích, které stačí dodávat občas.  Za jistých okolností může být obtížné zajistit si dostatečný příjem všech vitaminů.  A tehdy přichází na řadu suplementy. 

Vitamíny rozpustné v tucích (A, D, E, K) se mohou do jisté míry ukládat v těle v tukových rezervách.  Jestliže tělo přijme větší množství těchto vitaminů, než je schopno v danou chvíli zužitkovat, látky v těle uloží a může je v využít později.  Pokud je jejich nadbytek příliš vysoký, negativně ovlivní zdravotní stav člověka.  Může dojít k toxickým reakcím, které napadají převážně játra.  Z těla se tyto vitamíny vylučují stolicí. 

Tabulka 4: Vysvětlivky k tab.  3 [4] mg – miligram (1/1000 gramu) – pro vitaminy rozpustné ve vodě

mcg – mikrogram (1/1 000 000 gramu)

IU – mezinárodní jednotka – pro vitaminy rozpustné v tucích

* důsledkem dlouhodobého užívání dávek, které o mnoho převyšují maximální denní potřebu těla, může dojít k onemocnění, nebo dokonce smrti

 Minerály a stopové prvky

Kromě živin dodávajících tělu energii a vitaminů musí strava obsahovat též minerály.  Jsou to látky pro organismus zcela nezbytné, i když neobsahují energii.  Pokud nepatříme do rizikové skupiny (ženy těhotné, po menopauze, vytrvalci, atd. ), s největší pravděpodobností bychom se měli obejít bez minerálových suplementů. 

Mnohé minerály jsou součástí bílkovin a tuků, různých hormonů a enzymů.  Účastní se také aktivně látkové přeměny.  V potravě jsou obsaženy v podobě ústrojných nebo neústrojných sloučenin, což má rozhodující vliv pro jejich vstřebatelnost.  Koncentrace minerálních látek v potravinách často závisí na jejich množství v půdě, na které byly rostliny pěstovány. 

 Základní rozdělení minerálů a stopových prvků

Mezi „minerálem“ a „stopovým prvkem“ (viz.  tab.  7, 8) je zcela jasný a důležitý rozdíl.  Jestliže naše tělo potřebuje více než 100 miligramů dané látky denně, pak ji nazýváme „minerál“.  Pokud je nárok na tuto látku nižší než 100 miligramů denně, pak se jedná o „stopový prvek“ [2]. 

Minerální látky celkem tvoří jen 3 – 4 procenta hmotnosti lidského těla.  Ztráty nerostných látek musí být neustále doplňovány potravou.  Minerály jsou anorganické látky, které tělo potřebuje ve velmi malých množstvích.  Prvky, jenž musí tělo přijmout denně v gramových dávkách, se označují jako makroelementy (vápník, hořčík, sodík, draslík, fosfor).  Prvky přijímané ve zlomcích gramů, v množství několika miligramů, se označují jako mikroelementy (zinek, železo). 

A prvky podávané ve zlomcích miligramů, tedy v mikrogramech (selen, hořčík, jód, atd. ), se označují jako stopové prvky [6]. 

Minerály jsou nezbytné nutné pro růst a regeneraci organismu.  Hrají důležitou roli v nervovém a svalovém systému, napomáhají zásobování kyslíkem, modifikují trávicí procesy atd. 

Tělo si krátkodobě dokáže udržet rovnováhu minerálních látek samo.  Pokud je však příjem minerálů dlouhodobě nízký, tělo začne čerpat ze zásob uložených ve svalech, játrech, a dokonce i kostech.  Velký nedostatek minerálů může zapříčinit i celkový kolaps organismu – smrt. 

Je-li příjem minerálů naopak vysoký, tělo nadbytečné množství vyloučí.  Předávkování některými minerály může mít za následek zdravotní problémy.  Některé jsou dokonce při předávkování toxické (selen).