Kulturistika, fitness - Bez jódu chátráme. Stačí dvakrát týdně mořská ryba, radí odborníci

Bez jódu chátráme. Stačí dvakrát týdně mořská ryba, radí odborníci

Bez jódu chátráme. Stačí dvakrát týdně mořská ryba, radí odborníci

Dvakrát týdně porce mořských ryb nebo konzerva sardinek pokryjí potřeby dospělého člověka na příjem jódu, radí odborníci ze Státního zdravotního ústavu při příležitosti úterního Dne jódu. V Evropě má nedostatek jódu polovina obyvatel

Kdo se nebojí novinek, může podle nich vyzkoušet mořské řasy. Přidávají se do salátů a polévek. Komu konzistence řas vadí, může je v polévce jen vyvařit a pak před podáváním vyjmout.

Česko se v roce 2002 zařadilo mezi země, které podle kritérií Světové zdravotnické organizace problém nedostatku jódu vyřešily. Některé skupiny obyvatel přesto mohou být ohroženy, hlavně těhotné a kojící ženy, které potřebují jódu víc - pro plod a pro kojené dítě. Jód je nezbytný pro normální vývoj mozku.

Lidské tělo obsahuje 20 až 30 miligramů jódu, z toho 80 procent je ve štítné žláze jako nezbytná součást hormonů tyroxinu a trijodtyroxinu, které ovlivňují v buňkách rychlost látkové přeměny.

Vedle mořských ryb, mořských plodů a mořských řas je jód hojně obsažen v mléce, mléčných a masných výrobcích, obohacuje se jím také kuchyňská sůl, jódová sůl se dává třeba do pečiva a některých druhů sýrů.

Sůl vás nezachrání

Panuje mylné přesvědčení, že v mořské soli je jódu dostatek. Opak je ale pravdou. "V mořské soli je obecně jódu málo. Aby byla z pohledu endokrinologa vhodná, musí být dodatečně jódovaná, totéž platí pro oblíbenou alpskou sůl, v ní je jódu dokonce ještě méně. Pokud chcete tyto soli běžně používat v kuchyni, čtěte pozorně jejich etikety a vybírejte jen jódované," radí profesor Václav Zamrazil z pražského Endokrinologického ústavu (Čtěte: Kde vzít jód, aby tělo netrpělo).

Nedostatek jódu se projevuje zvětšením štítné žlázy, zvýšenou únavou a zapomínáním, sklonem k depresím. Klesá plodnost a těhotné častěji potrácejí. Dlouhodobý nedostatek jódu může přispět k rakovině prsu a štítné žlázy. U dětí se zpomaluje duševní vývoj. Dítě, které nemá dostatek jódu, se například hůře učí a pomaleji roste.

V Česku všichni novorozenci procházejí screeningem. Vyšetřovány jsou i ty těhotné, u kterých by mohl nedostatek jódu nastat. Plošný screening u těhotných v Česku není a podle gynekologů není nikde na světě. Dospělý potřebuje denně 150 mikrogramů jódu, těhotná až o 100 mikrogramů víc.

Podobně jako nedostatek, ani nadbytek jódu není podle odborníků pro zdraví dobrý. Přímořské národy si podle nich proti vysokým dávkám jódu z mořských řas vypěstovaly odolnost. Lidi, kteří nemají v pořádku štítnou žlázu, mohou vysoké dávky jódu přesahující 600 až 1 000 mikrogramů denně dráždit a způsobovat jim dlouhodobé komplikace.

Pokud se v rodině vyskytly problémy se štítnou žlázou, nebo má člověk u sebe na tyto problémy podezření, měl by si dát štítnou žlázu vyšetřit a poradit se s lékařem o používání potravin a doplňků s jódem.

Zdroj: http://ona.idnes.cz/bez-jodu-chatrame-staci-dvakrat-tydne-morska-ryba-radi-odbornici-p8t-/zdravi.aspx?c=A120305_114555_zdravi_jup