Kulturistika, fitness - RÝŽE - POTRAVINA KULTURISTŮ

RÝŽE - POTRAVINA KULTURISTŮ

RÝŽE POTRAVINA KULTURISTŮ RÝŽE POTRAVINA KULTURISTŮ

Rýže obsahuje mnoho sacharidů, ale jsou to komplexní sacharidy, jejichž konzumace je doporučována.


Základní dělení rýže


Rod rýže se dá rozdělit na rýži setou a rýži horskou. Rýže setá je logicky nejrozšířenější, ale je náročná na zavlažování. Nejkvalitnější odrůdy jsou vhodné provaření a obsahují vysoký podíl škrobu. Oproti tomu horská rýže není tak náročná na zavlažování a mnohde se pěstuje bez závlahy. Výnosy tohoto druhu jsou však nižší a zrno není tak kvalitní.

Dělení rýže podle zrna


Zrno rýže je tvarované velmi různě. Jsou zrna podlouhlá, oválná až kulatá, krátká a dlouhá. Od tvarů pak plynou názvy odrůd: dlouhozrnná, krátkozrnná, kulatozrnná. V dnešní době se však klade velký důraz na značku a kvalitu. Proto si zde uvedeme několik nejznámějších a nejlepších odrůd, se kterými se poměrně běžně setkáme v našich obchodech.

Rýže Basmati

Tato "princezna mezi rýžemi", jak se jí říká, se používá v typických indických jídlech. Je to dlouhozrnná rýže s velice výraznou vůní. Roste kromě Indie také v Pákistánu a Íránu, kde vždy jeden rok "stárne", aby se rozvinula její plná vůně s oříškovým nádechem.
Rýže Arborio
Kulatozrnná, perličkovitá rýže, která po uvaření vytváří krémovitou hmotu. Je to tím, že velmi hojně vstřebává vodu. Z této rýže připravují Italové svá pověstná rizota. Tato rýže se pěstuje především v Itálii. Na její uvaření budete potřebovat 18 minut a rýže bude napovrch jemná a uprostřed pevná - al dente.


Rýže Jasmínová


Jasmínová rýže je velice podobná rýži basmati, ale má velice lepivou strukturu. Tato voňavá rýže se používá nejčastěji v čínské kuchyni a pěstuje se v Thajsku. Kromě toho, že má žlutohnědou barvu a ovesnou vůni, snižuje hladinu cholesterolu.

Rýže divoká - planá


Planá rýže, to jsou ve skutečnosti semena severoamerické vodní trávy. Její zrna jsou dlouhá a tmavá. Obsahuje vysoké množství vitamínu B a používá se do salátů ve směsi s basmati.
Bhútánská rudá rýže
Starověká krátkozrnná rýže pěstovaná ve vysoké nadmořské výšce v himalájském pohoří na území Bhútánu. Rýžová pole jsou zde zavlažována tisíc let starým viaduktem, který přepravuje kvalitní vodu bohatou na stopové prvky. Tato rýže má příjemnou ořechovou vůni, jemnou texturu a červenohnědou barvu.

Rýže Carnaroli


Řekneme-li slovo rizoto, většinu z nás napadne rýže Arborio. Existuje však druh rýže, který podobně jako Arborio dobře vstřebává vodu a je tedy vhodný pro přípravu al-dente rizot. Ano, právě rýže Carnaroli může Arboriu směle konkurovat. Tato krátkozrnná rýže se pěstuje také v Itálii, je bílá, baculatá a při vaření ještě více zbuclatí. Pokud nevíte, jakou rýži kupujete ve vašem supermarketu, věnujte při jejím nákupu větší pozornost zde vyjmenovaným druhům. Zjistíte, že cena se zas tak neliší, ale kvalita je opravdu znát.

ZÁKLADNÍ ÚPRAVA RÝŽE

LOUPANÁ RÝŽE

Po sklizni je rýže zbavena své slupky. Získá se tak rýže loupaná, která u spotřebitelů doplácí na svou hnědou barvu a trochu delší dobu vaření. Ale je možné nechat se jí zlákat, obměnit tím jídelníček, ocenit její dobrou chuť a poněkud vyšší obsah vlákniny, minerálů a vitaminů. Jinak většina zrn je upravena: broušením se nejdřív odstraní vrstva otrub a zbytek je uhlazen. Tak vznikají bílá zrna.
AROMATIZOVANÁ RÝŽE

Existuje přírodně aromatizovaná rýže. Nejznámější je bezpochyby Basmati. Pochází výhradně z Indie či Pákistánu. Můžeme též narazit na jasmínovou rýži z Thajska, stejně tak na aromatizované rýže různého původů například z Vietnamuči Surinamu. Aromatizované rýže nejsou nikdy předpařené (parboiled).
PŘEDPAŘENÁ RÝŽE (vaporizovaná)

Předpaření je proces, který zrna podstupují ještě když jsou obalena vnější vrstvou. Nejdřív jsou několik hodin namáčena, poté zpracována párou a pak se nechají uschnout. Předpaření má několik významů. Z technického hlediska zmenšuje riziko lámání zrn a tedy riziko vzniku trhlin. Též umožňuje přesun vitaminů a minerálů do středu zrna. Vaporizovaná rýže je tedy bohatší na živiny než rýže bílá nepředpařená. Navíc vaporizace předvaří škrob, což má tu výhodu, že se rýže „nelepí“.
UVAŘENÁ ZA 20, 10, 5 ČI 2 MINUTY

Výrobci násobí nabídky, aby doba vaření rýže již nezpomalovala její konzumaci. Předpařené rýže, uvařené za 20 minut, představují 13 % celkového prodeje, ty samé uvařené za 10 minut 26 % prodeje, a 5minutové 2 %. Co se týče předvařené rýže, která před pěti lety téměř neexistovala, představuje téměř 5 % celkového prodeje. Je praktická, ale často okořeněná, tedy tučná.
RÝŽOVÉ SMĚSI

Některé směsi se skládají z rýže bílé, divoké a často i červené. Navzdory svému jménu divoká rýže není rýže, ale „příbuzná“ rostlina původem ze Severní Ameriky. Její velmi podlouhlá zrna jsou černé barvy. Co se týče červené rýže, ta je exotickým druhem rýže. Zrno není úplně červené, ale i tak přináší doplňující barevný efekt pro potěchu oka.

NUTRIČNÍ HODNOTA RÝŽE

Rýže obsahuje mnoho sacharidů, ale jsou to komplexní sacharidy (škrob), jejichž konzumace je doporučována. Národní program pro zdravou výživu (PNNS) přesvědčuje Francouze, aby konzumovali potraviny obsahující škrob (těstoviny, brambory, luštěniny či rýži) při každém jídle.

100 gramů syrové bílé rýže obsahuje:

    * Energie: 356 kcal
    * Bílkoviny: 6,9 g
    * Sacharidy: 78,2 g
    * Tuky: 0,6 g

TRENDY

Například Francouzi prozatím nejvíce konzumují bílou předpařenou rýži. Ale stále častěji se nechávají zlákat rýží aromatizovanou. Dalším žádaným druhem je rýže předvařená, kterou je možné podávat během dvou minut.

ZÁKLADNÍ DĚLENÍ RÝŽE

Rod rýže se dá rozdělit na rýži setou a rýži horskou. Rýže setá je nejrozšířenější, ale je náročná na zavlažování. Nejkvalitnější odrůdy jsou vhodné pro vaření a obsahují vysoký podíl škrobu. Oproti tomu horská rýže není tak náročná na zavlažování a mnohde se pěstuje bez závlahy. Výnosy tohoto druhu jsou však nižší a zrno není tak kvalitní.

DĚLENÍ RÝŽE PODLE ZRNA

Zrno rýže je tvarované velmi různě. Jsou zrna podlouhlá, oválná až kulatá, krátká a dlouhá. Od tvaru jsou pak odvozeny názvy odrůd: dlouhozrnná, krátkozrnná, kulatozrnná.svet potravin ryze

GENETICKÉ MODIFIKACE RÝŽE

Řada agrochemických firem se pokouší získat kontrolu nad produkcí rýže její genetickou modifikací a následným patentováním takto získaného GMO. Problémem se ukazuje nelegální kontaminace potravinářské rýže neschválenými a neprověřeným odrůdami geneticky modifikovaných rýží. Evropská unie se už třetí rok potýká s ilegální kontaminací potravin čínskou geneticky modifikovanou (GM) rýží Bt63. Podobný problém odhalily odpovědné orgány také v České republice. Podle zdroje SZPI se i u nás prodávala rýže s nepovolenou genetickou modifikací. Podle evropského Systému rychlého varování pro potraviny a krmiva (RASFF) informovala Česká republika 19. dubna 2007 Evropskou unii a členské státy EU o nálezu nelegálního prodeje GM rýže LL601 v balíčcích americké dlouhozrnné rýže dovezené z USA přes Holandsko a Německo (http://www.szpi). Přítomnost geneticky upravené rýže pocházející ze Spojených států a Číny se stala předmětem novinových článků v létě 2006. V obou případech šlo o nákazu rýže, která byla na obou místech zakázána, ve Spojených státech LL Rice 601, v Číně Bt63. Od této doby musejí certifikáty dokazovat nepřítomnost kontaminace, ale v praxi to znamená zastavení dovozu americké rýže. Bílá rýže vyskytující se v Evropě pochází většinou z Itálie a v případě aromatizovaných rýží z Indie, Pákistánu, Vietnamu či Thajska. Světová produkce rýže stabilně stoupá, z asi 200 milionů tun neloupané rýže v roce 1960 na 650 milionů tun v roce 2007. V roce 2007 patřily mezi největší producenty Čínská lidová republika (28,5 % světové produkce), Indie (21,7 %), Indonésie (8,8 %), Bangladéš (6,7 %), Vietnam (5,5 %), Myanmar (5,0 %) a Thajsko (4,3 %). Jen asi 6 % světové produkce rýže je mezinárodně obchodováno. Největšími vývozci jsou Thajsko (26 % světového vývozu), Vietnam (15 %) a Spojené státy americké (11 %), největším dovozcem je pak Indonésie (14% světového dovozu).

DOKONALÁ RÝŽE


(Thajská zelená rýže - Pečené rizoto "alla carbonara" - Čínská rýže s krevetami - Jambalaya s obřími krevetami - Tradiční anglický rýžový nákyp)

Dnes se naučíme vařit dokonalou nadýchanou rýži, pak se podíváme na v troubě pečené rizoto "alla carbonara" (po uhlířsku) a nakonec si uděláme "jambalay" s obřími krevetami.
Dříve v našem mládí byla k vidění většinou rýže jen jako pomalu pečená v troubě s mlékem, máslem a muškátovým oříškem a tomu se říkalo rýžový nákyp. Měl nahoře krásnou kůrčičku a nebo také docela uvařená ve vodě a k ní se většinou přidávalo nějaké kari. V současné době je již rýže známa v mnoha podobách.
Existuje spousta různých druhů pocházejících z různých zemí a bylo by dobré pro začátek, nemusí to být všem příliš jasné, podívat se na to.
Jaký druh rýže koupit pro které jídlo?
Jako první je rýže, která se používá, když chceme aby se zrníčka nelepila a krásně se oddělovala. Je k tomu nejlepší dlouhozrnná rýže a zapamatujeme si, že se nazývá "basmati". Je to nejlepší dlouhozrnná rýže s nejbohatší chutí. Rýže, tak jako ostatní druhy obilí, se prodává mletá i nemletá. Pokud je celá a nejsou z ní sloupnuté plevy, tak je to hnědá rýže a někdy se jí říká "natural". Je poněkud tužší, ale má za to báječnou chuť, jenom se musí se déle vařit.
Další rýže je vhodná na rizoto, má zrníčka středně velká, nejsou tak dlouhá a úzká jako u basmati. Další rýže je tříbarevná a pokud vezmeme pár zrnek do prstů a promneme je, uvidíme uvnitř zrnek takový bělavý střed. Když zrnka chvíli mneme, zůstane nám na prstech škrob a díky němu jsou jídla měkká a lepivá. Tenhle druh rýže se jmenuje "carnaroli" a jiný obdobný je druh "Vianole nano". Oba druhy jsou vhodné na rizoto. Po uvaření je tato rýže krémová a lepivá. Dále jsou speciální druhy rýže jako například "červená rýže" , která má spíš nahnědlou až červeně rezavou barvu a je to rýže neloupaná.. Tato rýže se pěstuje v oblasti Camar ve Francii a má velice zvláštní chuť připomínající ořechy, je také tužší a velice se hodí do salátů. Dále je známá rýže "divoká" neboli "indiánská rýže". Je obzvláště pěkná na pohled, ale vlastně to ani vůbec není rýže, ale je to vodní tráva risanie ? Roste ve vodě stejně jako pravá rýže, ale systémově k rýži nepatří, má však báječnou chuť. A nakonec ještě se zmíníme o druhu s kulatými krátkými zrnky a říká se jí "pudinková " nebo také "nákypová rýže".
Jak rýži správně uvaříme?
Nejdříve si řekneme jak se rýže správně uvaří a zkusíme to na rýži basmati, protože jak bylo řečeno, má nejlepší chuť. její způsob přípravy ale bude stejný jako u všech ostatních druhů, . . . tedy u ostatních druhů bílé rýže.
Na pánev s 1 a 1/2 lžíci oleje vložíme menší jemně nasekanou cibuli a necháme ji zahnědnout. Cibuli budeme smažit tak dlouho, dokud nebude krásně hnědozlatá a karamelizovaná. Kdybychom přece jen chtěli vařit rýži bez cibule, tak bude dobré, když přesto použijeme trošku oleje, protože zrníčka rýže se lépe oddělují od sebe. Vaření rýže je snadné, pokud samozřejmě dodržujeme následující pravidla.
Prvním pravidlem a to dosti důležitým, je použití opravdu široké pánve, která musí mít pokličku. Velice důležité také je, aby byla pánev poměrně mělká. To vše pomáhá k tomu , aby se zrníčka rýže po uvaření nelepila.
Pravidlo číslo dvě se týká odměřování. Vždycky rýži odměřujeme na objem, nikoliv na váhu! Jde o množství kapaliny a dáváme ji vždycky dvojnásobek objemu než je rýže, proto si množství odměřujeme třeba hrníčkem. Na jednu osobu počítejme 3/4 dcl (45 ml) rýže. Vezmeme si teď 3 dcl (300 ml) rýže a k ní si odměříme dvojnásobné množství tekutiny (600 ml). Toto množství postačí pro 4 lidi. Rýži přesypeme do pánve ve ketré je olej nebo cibulka s olejem a v pánvi rýži mícháme až se obalí každé zrníčko rýže, ze všech stran se omastí a rýže nebude při vaření tolik se vzájemně spojovat.. Když rýži pořádně proženeme pánví s omastkem, tak přidáme tekutinu.
Použijeme obyčejnou vodu nebo to může být vývar. Když na rýži nalijeme kapalinu, zase všechno důkladně promícháme. Rýže se nemusí proplachovat, to vůbec není potřeba, protože se rýže krásně očistí již při loupání. Je také lepší, když výživné látky na rýži zůstanou a nakonec se docela dobře vyčistí, když projde varem. Když se rýže začne v páře vařit přiklopíme ji a necháme 12 až 15 minut vařit.
Teď pravidlo nejdůležitější ze všech a tady spousta lidí chybuje! Necháme rýži být ať si poradí sama! Když vaříme rýži možná, že je to poprvé, tak začneme být nervosní co se s ní v hrnci děje a tak sundáme poklici a do rýže hrábneme měchačkou a rýži promícháme. Tím se vlastně zrnka rýže poruší, mícháním se polámou, vyvalí se z nich škrob a rýže pak bude lepkavá. Jistě se nám to už někdy stalo a divili jsme se, cože se to pokazilo. Proto nikdy, nikdy rýži při vaření nerušíme, ale teprve až za 12 minut když k ní přijdeme podíváme se a na pár zrníčkách zkusíme, jestli je už hotová.
Další možností zjistit, zda je rýže hotová je naklonit pánev a podívat se jestli ještě v ní nezůstala voda. Když tam není, tak už je hotová, protože rýže všechnu tekutinu vsákla. Pak vypneme oheň, sundáme poklci a přes rýži přehodíme utěrku a necháme ji asi tak 5 až 10 minut dojít. Během této doby utěrka pohltí veškerou páru tj. vodu, kterou rýže nevsákne a je pak bude mnohem kypřejší v okamžiku, kdy ji poneseme na stůl a bude se hezky oddělovat..
Někdy potřebujeme, aby se rýže spíš lepila, třeba když ji jíme jenom hůlkami. To musí být lepkavá rýže, protože nic bychom nenabrali. Když umíme uvařit dokonalou rýži máme další možnosti úprav, jako je například následující thajská zelená rýže.
nahoru



Komentáře (0 komentář(ů))

celkově: / zobrazuji:

Přidat komentář

  • Tučně
  • Kurzíva
  • Podtržené
  • Citovat

Vložte prosím kód který vidíte na obrázku:

Captcha