Kulturistika, fitness - Krevní oběh

Krevní oběh

Krevní oběh

Krev je nejdůležitějším transportním prostředkem v těle. Aby byly zásobeny všechny části, popř. buňky těla, je nutná vlastní výkonná dopravní cesta: tou je krevní oběh se svými mnoha tisíc kilometrů dlouhými cévami. Tuto úlohu zvládá oběh krve spolu se srdcem, které jako tlakové sací čerpadlo na jedné straně tlačí krev do velkých tepen a na druhé straně zase nasává krev z velkých žil do předsíní. Arterie neboli tepny jsou cévy, které vedou krev od srdce. Aby bylo dosaženo zásobování orgánů, větví se ve svém průběhu. Arterie mají silnou stěnu z pružného vaziva. Přijímají silný počáteční tlak, který vychází ze srdce, a ten zužitkují tak, že i v nejmenších artériích a kapilárách protéká rovnoměrný proud.

Nervový systém kontroluje svalové buňky ve stěně artérií. Stahují-li se, zmenšuje se průměr arterie a protéká menší množství krve. Tím je zajištěno zásobování krví všech oblastí v různých situacích, např. kumulace tepla a jeho přívod v chladu, zvýšená dodávka krve při námaze atd.
Tepny se větví na tepénky a ty se dále dělí na kapiláry. Tyto nejmenší cévy se nacházejí všude v tkáni. V nich dochází k výměně látek s buňkami. Jsou přiváděny výživné látky a odváděny konečné produkty výměny látkové.

Tato výměna látek se uskutečňuje ve velmi tenkých kapilárních stěnách, které pro většinu látek nepředstavují žádnou překážku.
Po průchodu kapilárami se krevní dráhy zase zvětšují a přecházejí do venul, které se dále spojují do malých žilek, které se scházejí do velkých žil. Velké žíly zase navracejí krev do srdce. Rozdíl mezi tepnami a žílami spočívá jednak v tloušťce stěny — stěny žil jsou tenčí. Dále se pak liší krevní tlak v žilách a tepnách: v žilách je podstatně nižší, ačkoli objem krve je výrazně větší než v artériích.

Barva krve se průchodem oběhem mění od světle červené (bohatá na kyslík) až po tmavě rudou (chudá na kyslík, zanesená tkáňovými odpadními produkty a kysličníkem
uhličitým) a průtok je pomalejší. Na základě rozdělení srdce na „pravé“ a „levé“ rozlišujeme i dva oběhy, malý krevní oběh nebo také plicní, a velký krevní oběh tělní. Velký a malý krevní oběh jsou na sebe napojeny ve tvaru osmičky.

**Velký krevní oběh**

Velký krevní oběh - také tělní krevní oběh - začíná v levé předsíni. Tři žíly přivádějí neokysličenou krev s kysličníkem uhličitým a odpadními látkami z tělního oběhu zase do pravé předsíně:

- • Sběrný žilní kmen srdečního oběhu
- • Horní dutá žíla, sbírá žilní krev z horní poloviny těla.
- • Dolní dutá žíla, sbírá žilní krev z orgánů uložených v dolní polovině těla od bránice dolů.


Oproti tomu má velký krevní oběh jen jedinou hlavní tepnu, aortu, kterou vhání okysličenou krev do těla. Z levé předsíně postupuje krev přes dvoucípou chlopeň do levé srdeční komory.

Odtud vstupuje krev do aorty, která ji pumpuje přes stále se rozvětvující arterie do celého těla. Tím je zajištěno zásobování hlavy, trupu, končetin, jakož i tkání. Zvláštností je zásobování žaludečního a střevního traktu, sleziny a slinivky břišní. Krev se shromažďuje ve vrátnici, která zaujímá zvláštní postavení.

Normálně se cévy sjednocují do velkých kmenů a vedou krev přímo do srdce zpět. U vrátnice tomu tak není. Ta se v játrech rozštěpí opět do kapilární sítě, z níž vycházejí jaterní cévy. Krev proběhne v tomto případě dva kapilární systémy, jednou ve střevu, jednou v játrech, v největším orgánu lidského těla, dříve než je opět nasycena kyslíkem. Pro vlastní zásobení dostávají játra okysličenou krev jaterní tepnou.

Vysvětlení zdvojeného kapilárního systému je jednoduché. Ve střevních kapilárách jsou na jedné straně odbourávány resorbovatelné živiny k získávání energie, a na straně druhé jsou do krve předávány toxické odpadní produkty. Tyto odpadní produkty jsou detoxikovány v játrech, a nemusí proto nejprve kolovat celým tělem.

Krev slezinného oběhu teče rovněž do jater, protože zde jsou přeměňovány odpadní produkty krve – z červeného krevního barviva hemoglobinu vznikají v játrech žlučová barviva.


Žilní krev ze slinivky břišní postupuje rovněž do jater, neboť její hormony (inzulin, glukagon) ovlivňují látkovou přeměnu sacharidů tohoto orgánu (tvorba a odbourávání glykogenu).
Vylučované produkty dospějí přes tepny (arterie) do ledvin, z nichž jsou s velkým množstvím vody vylučovány do močového měchýře. Krev, ze které byly odfiltrovány odpadní produkty, je odvedena opět do krevního oběhu. Asi 1500 litrů krve proteče denně ledvinami, z toho je denně profiltrováno asi 180 litrů.

Od vrátnice odteče žilní krev ze žaludečního a střevního traktu, sleziny a slinivky břišní přes jaterní žíly do dolní duté žíly. Zde ústí také krev z nohou a dolní poloviny trupu. Z hlavy, paží a z horní části trupu teče krev do horní duté žíly zpět. Obě duté žíly ústí do pravé předsíně.

**Malý krevní oběh**

V malém krevním oběhu se nachází jen jediný orgán, a to jsou plíce. V tomto krevním oběhu teče neokysličená krev přes plicní artérie do plic a na kyslík bohatá krev přes plicní žíly k srdci. Plicní krevní oběh začíná v pravé předsíni. Přes trojcípou chlopeň doteče krev do pravé srdeční komory. Chlopeň zabrání zpětnému toku krve z komory do předsíně.

Další cesta krve vede přes další chlopeň, pulmonální, z pravé srdeční komory přes plicní tepnu do plicních kapilár. Zde probíhá výměna plynů. Krev obsahující velké množství oxidu uhličitého, hodně tmavě červená, je zde obohacena kyslíkem, okysličena. Tepenná krev se vrací přes plicní žilky zpět do levé předsíně. Odtud začíná velký krevní oběh.

**Cévy**

Cévy v lidském těle lze rozdělit do tří skupiny: tepny, žíly a vlásečnice. Tepny a žíly slouží výhradně pro transport krve v těle, zatímco vlásečnice obstarávají výměnu látkovou mezi krví a tkáněmi.

S výjimkou kapilár se stěny cév skládají ze tří vrstev. Tloušťka, popř. výstavba jednotlivých vrstev stěny může vykazovat rozdíly podle typu cévy. Vnitřní vrstva sestává z tenkého vaziva. Nad ní je vrstva z jednovrstvého plochého epitelu. Střední vrstva je tvořena hladkým svalstvem, ve kterém se nacházejí pružná vlákna. Vnější vrstva se skládá z vazivové tkáně, která umožňuje zabudování do okolí. Stěny žilní jsou odděleny méně výrazně.

**Tepny **

Tepny jsou cévy, které dál rozdělují krev vycházející ze srdce. Svou stavbou se odlišují od žil, a sice svou pružnou membránovou vrstvou, která se nachází mezi vnitřní a střední vrstvou stěny. Ve střední vrstvě převažují podle úkolu a polohy tepny buď pružná vlákna, nebo hladké svalstvo. Tepny s převážně elastickými vlákny se nacházejí hlavně v blízkosti srdce, jako např. hlavní tepna (aorta). Vypudí-li srdce během stahu krev do artérií, mohou se díky vysokému podílu pružných vláken roztáhnout.

Během fáze ochablosti srdce se zase stáhnou, čímž je krev transportována dále. Umožňují tak stálý tok krve. Artérie, u kterých je svalová vrstva značně roztažitelná, mohou při kontrakcích rozšiřovat svůj průměr (vasodilatace) nebo ho zužovat (vasokonstrikce). Tak mohou zvyšovat nebo snižovat množství krve, které je v nich obsaženo. Při větším rozšíření dojde krev až do malých tepen a nakonec až do vlásečnic (kapilár).

**Žily **

Žíly jsou cévy, které přivádějí krev do srdce. Vrstvy žilních stěn jsou ve srovnání se stěnami tepen tenčí, obsahují ale více pojiva a svalová vrstva není tak pružná. Průměr žil je větší
než průměr tepen. Krev se dostává přes nejjemnější Žilky, které se napojují na kapiláry, do žil a odtud pak do srdce. Protože je svalová vrstva tenká, nemohou žíly dopravovat krev samostatně.

Jsou proto podporovány svaly, které je obklopují. Ty působí při stahu jako pumpa. Průměr cév se zmenší a tím je krev posunuta kupředu. Aby nedocházelo ke zpětnému toku krve, jsou některé žíly, především žíly končetin vybaveny žilními chlopněmi. Při toku krve směrem k srdci se chlopně položí na stěnu žíly. Dojde-li k ucpání nebo ke zpětnému toku krve, chlopně se nastaví. Krev je natlačena proti příklopkám a tím je zamezeno zpětnému toku.

**Vlásečnice**

Kapiláry neboli vlásečnice jsou nejmenší cévy v těle. Napojují se na malé tepny a přecházejí do nejmenších žilek. Tím představují spojení mezi tepnami a žílami. Ve srovnání s tepnami a žílami jim chybí jak střední, tak i vnější vrstva stěny. Skládají se tedy pouze z vnitřní vrstvy, která je vystavěna z vazivové tkáně a jednovrstvého epitelu.

Protože průměr kapilár je velmi malý, může v nich krev kolovat jen velmi pomalu. Tato skutečnost a tenoučká stěna usnadňují úkol vlásečnic, tedy výměnu látek a vody mezi krví a okolím. Tak jsou v krvi obsažený kyslík a živiny v důsledku krevního tlaku vytěsňovány a předávány do mezibuněčného prostoru. Oxid uhličitý a produkty výměny látkové jsou při této výměně naopak z tkání přijímány.