Kulturistika, fitness - Schvalování a uvádění doplňků stravy na trh

Schvalování a uvádění doplňků stravy na trh

Schvalování a uvádění doplňků stravy na trh

Pro informaci zde zjednodušeně uvádíme postup, kterým prochází doplňky stravy než dojde k jejich schválení a uvedení na trh. Doplňková strava (suplementace) je velmi významným prvkem nejen v posilování, ale prakticky ve všech sportovních odvětvích. Sledovat všechny nové poznatky v této oblasti a poznat, který z takto široké nabídky doplňků je nejlepší, je prakticky nemožné. Tento fakt je dále komplikován tím, že doplňky mohou účinkovat jen u některých jedinců, ale u zbytku konzumentů nikoliv.

Definice dle zákona

 

 

Potravní doplňky

Nutriční faktory (vitaminy, minerální látky, aminokyseliny, specifické mastné kyseliny a další látky) s významným biologickým účinkem. 

 

Doplňky stravy

 

Potraviny určené k přímé spotřebě, které se odlišují od potravin pro běžnou spotřebu vysokým obsahem vitaminů, minerálních látek nebo látek s nutričním nebo fyziologickým účinkem a které byly vyrobeny za účelem doplnění běžné stravy spotřebitele na úroveň příznivě ovlivňující jeho zdravotní stav. 

 

Jako doplněk stravy se označují přípravky, které vypadají podobně jako léčivé přípravky (prodávají se v lékárnách i mimo ně), ale jsou zvláštní kategorií potravin.  Jako účinné složky obsahují tzv.  potravní doplňky.  Doplňky stravy mají dodat organismu látky, které potřebuje, ale nezískává je v dostatečné míře v běžné stravě. 

 

Jako potravní doplňky se užívají:

 

1.  vitamíny, (např.  C, B6, B12)

2.  minerály a stopové prvky, (např.  chróm, zinek, nebo jejich kombinace)

3.  extrakty z léčivých rostlin, (např.  guarana, gingko, ženšen, česnek)

4.  další látky jako aminokyseliny, glukosamin, chitosan, cholin, inulin, jablečný ocet, karnitin, koenzym Q10, kreatin, kvasnice apod. 

Schvalování v ČR

 

Výrobce doplňků stravy nejprve požádá Státní zdravotní ústav (SZÚ) o vydání posudku, který posuzuje zdravotní nezávadnost výrobku a způsob jeho užívání (dávkování, vhodnost pro těhotné a kojící ženy, vhodnost pro děti atd. ).  Na základě tohoto posudku vydává Hlavní hygienik Ministerstva zdravotnictví (odbor HEM) rozhodnutí o povolení uvedení výrobku na trh.  Rozhodnutí obsahuje doporučené dávkování a omezení dle posudku SZÚ, která musejí být uvedena na obalu. 

 

Pokyny pro vydání odborného stanoviska SZÚ

 

Žadatel o vydání odborného stanoviska předkládá :

 

- žádost o posouzení výrobku.  Neexistuje zvláštní formulář, žádost je vhodné formulovat např.  „Žádáme o posouzení těchto výrobků…“. 

 

- dokumentaci výrobku např.  normu, technické podmínky, specifikaci, laboratorní rozbory výrobku provedené akreditovanou laboratoří.  Podle složení a charakteru výrobku mohou být požadovány další potvrzení a certifikáty jako např.  potvrzení o vyšetření na BSE a pod .  U výrobků z dovozu musí být údaje o složení předloženy v obecně srozumitelném jazyce (češtině, angličtině či němčině).  Žádoucí jsou též údaje o schválení výrobku v zemi výrobce případně další specifikace a dokumentace. 

- text české etikety

- vzorek výrobku (1 – 3 ks podle požadovaných vyšetření)

 

Pro doplňky stravy, které obsahují pouze látky uvedené ve vyhlášce č.  446/2004 Sb. , není třeba žádat Ministerstvo zdravotnictví o povolení, stačí pouze podat oznámení o uvedení na trh. 

 

Účinnost přípravku a zajištění kvality nejsou při schvalování doplňků stravy posuzovány.  Nicméně výrobce nesmí deklarovat nepravdivá tvrzení o účinku přípravku (zákaz klamání spotřebitele).  Deklarované účinky musí být schopen kdykoliv doložit.  Doplňky stravy musí splňovat veškeré platné normy kladené na potraviny.  Jejich dodržování kontroluje Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI). 

 Hraniční přípravky

 

Doplňky stravy se v mnohém podobají léčivým přípravkům.  A to nejen svou vnější formou, ale i obsahem mnohdy stejných látek.  Rozdíl však zpravidla je (ne však vždy) v použitých dávkách a zamýšleném způsobu použití.  U tzv.  hraničních přípravků často najdeme složením prakticky podobné v kategorii doplňků stravy i léčivých přípravků (typicky např.  u multivitaminů, glukosamin sulfátu, chondroitin sulfátu atd. ).  Způsob registrace, resp.  schválení je v takových případech obvykle dán rozhodnutím výrobce.  Orgánem, který je kompetentní rozhodnout, zda se ve sporném případě jedná o léčivo, či nikoliv, je dle Zákona č.  79/1997 Sb.  o léčivech Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL). 

 Označování a propagace

 

Doplňky stravy nesmějí být na obalu označeny léčebnou indikací (ani nesmějí vyléčení či prevenci chorob naznačovat), což je vyhrazeno pouze pro léčiva.  Smějí být ale uváděny příznivé účinky na zdravotní stav uživatele.  Totéž platí i pro reklamu. 

 

Rovněž se nesmí uvádět ani naznačovat, že vyvážená a různorodá strava nemůže poskytnout dostatečné množství živin [24].

 

 

 Nejdůležitější suplementy a jejich hodnocení

Dobrá volba

Kreatin

 

Mnoho výzkumů prokázalo, že užívání kreatinu zvyšuje sílu a zlepšuje schopnost zotavení mezi sériemi cvičení, takže lze posilovat intenzivněji.  Kreatinu je také přisuzováno zvyšování tělesné hmotnosti, i když někteří vědci naznačují, že tento váhový přírůstek vzniká díky zadržování vody v těle.  Co se týče dlouhodobého používání, kreatin může podporovat syntézu bílkovin.  Záporné účinky kreatinu na zdraví nebyly zatím prokázány.  Dávkování je obvyklé v rozmezí 5 – 20 g/den, ale v nových výzkumech se zkoušely u vyšší dávky 0,3 g/kg tělesné váhy. 

 

Zde platí, jako u většiny přípravků, že pokud má člověk nějaké zdravotní problémy, zejména trpí-li onemocněním srdce nebo ledvin, měl by se před užíváním kreatinu poradit se svým lékařem.  Někteří odborníci jsou znepokojeni možností vzniku svalových křečí při užívání kreatinu.  Proto by se při užívání kreatinu měl pít dostatek vody a jíst strava s dostatkem draslíku. 

Glutamin

 

 

Zdá se být opravdu efektivním doplňkem stravy pro kulturisty.  Toto tvrzení je založené i na údajích z klinických studií, podle kterých glutaminové infuze pomáhají zachovat svalovou hmotu u vážně nemocných pacientů.  Za určitých podmínek metabolického stresu nemusí být tělo schopno vyrábět dost glutaminu.  Glutamin může také pomoci zlepšit funkci imunitního systému a snížit výskyt virových onemocnění. 

 

Užívání glutaminu je pravděpodobně nejvíc prospěšné v době intenzivního posilování, při přípravě na soutěž nebo během onemocnění.  Obvyklé dávkování je 5 – 10 g/den. 

 

Beta-hydroxy-beta-methylbutyrát (HMB)

I když jen málo z výzkumu HMB bylo prováděno na lidech, výsledky publikovaných studií naznačují, že HMB účinkuje relativně rychle.  HMB je vedlejší metabolický produkt aminokyseliny leucinu.  Vezmeme-li v potaz jeho krátkodobé účinky, užívání HMB bude patrně nejúčinnější v období, kdy se zvedá tréninková zátěž nebo při návratu ke tréninku po nějaké pauze.  V současné době nejsou známy žádné vedlejší účinky HMB.  Doporučená dávka jsou 3 g/den. 

Fosfatidylserin (PS)

 

Fosfatidylserin může pomoci intenzivněji posilovat, protože omezuje a zpožďuje svalovou bolest, zlepšuje náladu a pomáhá překonat stavy přetrénování.  Patří mezi fosfolipidy, které jsou součástí buněčných membrán všech buněk v těle včetně svalových.  I když není známo, jak přesně PS ve svalových buňkách funguje, jeho účinek pravděpodobně spočívá v omezení svalového katabolismu v podpoře svalového růstu vyvolaného posilováním.  PS ovlivňuje i jiné buňky v těle, například neurony.  Ovlivňuje uvolňování endorfinů a zlepšuje náladu. 

 

PS dokáže zlepšit pocit duševní i tělesné pohody, omezit svalovou bolest a snížit nárůst hladiny kortizolu, ke které dochází během usilovného tréninku.  Tím, že PS pomáhá intenzivněji cvičit a omezuje svalovou bolest, může pomoci dosáhnout rychlejších svalových přírůstků a zvětšení síly.  Doporučená dávka je 800 mg/den. 

Pyruvát

 

Je mu připisována schopnost zvětšovat svalstvo, zvyšovat obsah glykogenu ve svalových buňkách, odolnost svalů a optimalizovat hladinu tuků v krvi.  Pyruvát vzniká přirozeně při rozpadu glukózy při tvorbě adenosintrifosfátu (ATP), tzv.  energetické molekuly našeho těla.  Pyruvát může být využit v aerobním prostředí na tvorbu dalších molekul ATP, v anaerobním prostředí je přeměněn na laktát (kyselinu mléčnou). 

 

Malé dávky pyruvátu mohou účinně napomáhat spalování tuků a možná i růstu svalové hmoty.  Kromě možného zvýšení tvorby střevních plynů se zdají být vedlejší účinky pyruvátu minimální.  Pokud se rozhodnete pyruvát vyzkoušet, neberte si ho těsně před cvičením.  To platí zvláště tehdy, když ho berete poprvé.  Vede to k rychlejšímu poklesu zásob jaterního a svalového glykogenu, a tak vlastně snižuje výdrž.  Doporučená dávka je 6 g/den. 

Bílkoviny

 

Doplňování stravy bílkovinami je velmi rozporuplné téma.  Dosud nebylo přesně stanoveno jak množství bílkovin, které má být obsaženo ve stravě, tak i na nezbytnosti doplňování stravy o bílkoviny.  Mnoho odborníků doporučuje, aby denní příjem bílkovin byl 1,6 – 1,8 g/kg tělesné váhy.  Pokud jíte vyváženou stravu, pravděpodobně máte dostatečný přísun bílkovin.  Pokud ale potřebujete doplnit stravu o bílkoviny, jsou podle mnoha vědců nejlepší syrovátkové bílkoviny.  Tělo totiž umí použít jejich velkou část. 

Alfa-lipoová kyselina (ALA)

 

 

Je to účinný antioxidant, který snadno vstupuje do mozku.  ALA je používaná k léčbě periferních neuropatií, což jsou onemocnění, při kterých dochází k poškození nervových vláken vedoucích ke svalům a jiným tkáním.  ALA také zesiluje účinky inzulínu, a tak zvyšuje vstup glukózy do svalů.  Žádné studie zatím neurčily, zda je ALA efektivní tréninkový suplement.  Má ale dobrý potenciál jako antioxidant, protože snižuje poškození svalové tkáně způsobené tréninkem.  Doporučená dávka je 300 mg/den. 

 

Nejistá volba

 

Chróm

 

Chróm je esenciální stopový prvek, který se nachází v houbách, švestkách, ořechách, celozrnných chlebech a vločkách.  Je součást biologicky aktivního organického komplexu nazvaného glukozový toleranční faktor (GTF), který zesiluje působení inzulínu.  V osmdesátých letech výzkumy naznačily, že doplnění stravy o chrom napomáhá váhovým úbytkům, zvyšuje přírůstky svalové hmoty, zlepšuje citlivost na inzulín a glukózovou toleranci, optimalizuje hladiny tuků v krvi a zvyšuje množství svalového glykogenu a využití aminokyselin. 

 

Ale ve skutečnosti je anabolický efekt chrómu přeceňován.  Novější studie ukázaly, že doplňování stravy o chrom nevede k nárůstu svalové hmoty ani nezvyšuje spalování tuků u jedinců, kteří posilují. 

 

Chrom může být prospěšný pro jedince s diabetem II.  typu, u nichž zvyšuje citlivost na inzulín, a také pro jedince s deficitem chrómu způsobeným nevyváženou stravou.  Odhadovaná bezpečná a přiměřená dávka je 50 – 200 mikrogramů denně.  Vyšší dávky mohou mít nežádoucí účinky (postižení ledvin). 

 

Vanad a vanadylsulfát

 

Patří také do skupiny látek s účinky podobnými inzulínu, jejichž účinnost bývá přeceňována.  Působení vanadu v buňce je podobné působení inzulínu, kromě jedné stinné stránky.  Bylo dokázáno, že na svalových buňkách narostlých v mimotělních kulturách, vanadičnan (sůl odvozená od vanadu) zvyšuje vychytávání glukózy svalovými buňkami, ale inhibuje vychytávání aminokyselin! Vanadičnan také zabraňuje inzulínu v tom, aby stimuloval vstup aminokyselin do svalových buněk.  Doporučená dávka je 60 – 100 mg/den. 

 

Koenzym Q10

 

Byl popularizován jako doplněk stravy, který díky svým antioxidačním vlastnostem zpomaluje stárnutí.  To znamená, že má schopnost zabraňovat poškození tkáně způsobené volnými radikály.  Ty mohou spustit řetězec reakcí, které poškozují buňku.  Některé výzkumy ukazují, že Q10 zlepšuje tvorbu energie mitochondriemi (částky, v nichž se tvoří energie v buňce) u osob s různými mitochondriálními nemocemi a také dramaticky posiluje selhávající srdce. 

 

Neexistují ale žádné důkazy, že Q10 podněcuje růst svalů nebo že učiní člověka silnějším.  Q10 také zvyšuje výkonnost u vytrvalostních sportovců, ale nepřidává žádnou svalovou hmotu.  Obvyklá dávka je 30 – 100 mg/den. 

 

Karnitin

 

V těle je karnitin součástí složité sloučeniny, která transportuje mastné kyseliny do mitochondrií.  Díky své funkci je karnitin propagován jako stimulátor tukového metabolismu a je součástí mnoha receptů na hubnutí.  I když zatím neexistují přesvědčivé vědecké důkazy o tom, že karnitin skutečně pomůže i shodit kila tuku, výzkumy pokračují.  Obvyklá dávka je 5 g/den. 

 

Efedrin *

 

Je to termogenní (zvyšuje tvorbu tepla a následně i energetický výdej) činitel pocházející z rostliny Mahuang.  Efedrin je silným stimulantem, který ovlivňuje prakticky všechny tkáně v těle, včetně srdce a centrálního nervového systému.  Jeho struktura je velmi podobná struktuře metamfetaminu a má podobné účinky na mozek.  Efedrin efektivněji stimuluje metabolismus v kombinaci s kofeinem nebo s aspirinem.  Efedrin společně s kofeinem dokáže zdvojnásobit váhové úbytky u osob s omezeným příjmem kalorií.  U obézních jedinců na dietě se sníženým příjmem kalorií může působit ztráty tukové hmoty a zároveň umožňuje zachovat stávající svalovou hmotu. 

 

Mezi nežádoucí účinky patří nespavost, pulsující bolesti hlavy, třes, slabost, závratě a zrychlený tep.  Vysoké dávky mohou způsobit zmatenost a halucinace.  Nejnebezpečnější projevy předávkování jsou mozkové krvácení, křeče, srdeční arytmie, abnormálně zvýšený krevní tlak a rychlý, nepravidelný tep.  Obvyklá dávka je 20 – 40 mg třikrát denně.  Je extrémně nebezpečné najednou požít dávku větší než 40mg. 

 

*Efedrin je na seznamu zakázaných dopingových látek MOV!

 

Konjugovaná linolová kyselina (CLA)

 

CLA je přirozeně se vyskytující metabolický produkt mastné kyseliny nazvané linoleová kyselina.  Je obsažena zejména v hovězím mase a tučných mléčných výrobcích.  Výzkumy prováděné na zvířatech ukazují, že má protirakovinotvorné účinky, snižuje riziko aterosklerózy a snižuje hromadění tuku.  Výzkumy naznačují, že CLA může zvyšovat riziko rakoviny jater.  Není známo, zda je CLA schopna zvětšovat nebo i snižovat růst svalové hmoty u lidí.  Protože toho není mnoho známo o vedlejších účincích a pozitivní zjištění mají malou pravděpodobnost, je považována tato látka za riskantní.  Doporučení výrobců je brát 450 – 1000 mg/den. 

Ženšen *

 

O účincích ženšenu bylo učiněno mnoho tvrzení.  Především, že zlepšuje vytrvalost.  Existuje několik odlišných druhů ženšenu – čínského, korejského, japonského a amerického.  Aktivní složky těchto rostlin se nazývají ginsenosidy nebo ženšenové saponiny. 

Některé ženšenové doplňky stravy obsahují více než jeden typ ženšenu.  Tak se dosáhne co možná největších účinků. 

 

Naprostá většina provedených studií ukazuje, že ženšen nezlepšuje vytrvalost.  Ženšen je označován za adaptogen, protože může zvýšit odolnost těla vůči katabolickým účinkům fyzického stresu včetně cvičení.  Kdyby to byla skutečně pravda, pomohl by k intenzivnějšímu cvičení a zabránil by přetrénování a onemocněním.  Zdá se, že při dodržení doporučeného dávkování jsou komerční ženšenové přípravky relativně bezpečné, ale vedlejší účinky jako hypertenze, nespavost, nervozita a průjem se mohou vyskytnout.  Výrobci doporučují dávku 200 mg/den. 

 

Androstendion *

 

Anabolické steroidy jsou látky na seznamech zakázaných prostředků sportovních organizací.  Mnoho kulturistů proto hledá jim podobné látky, které fungují, ale nejsou veřejně kontrolované.  Androstendion a obdobné látky jsou vlastně androgenní hormony, což z nich nečiní typické doplňky stravy.