Druhy svalové tkáně Kosterní sval - ovládáme naši vůli - má příčné pruhování - stavební jednotkou je svalové vlákno Srdeční sval - pracuje nezávislé na naši vůli - má příčné pruhování - stavební jednotkou je svalová buňka - buňky (kardiocyty) jsou spojeny můstky Hladký sval - pracuje nezávislé na naši vůli - stavební jednotkou je svalová buňka - tvoří stěnu útrob, žláz a cév

Vlastnosti svalové tkáně :
biologické a fyzikální

excitabilita –      schopnost  reakce na podnět
kontraktibilita – schopnost zkrácením generovat    
                                     pohyb a sílu
extenzibilita –    schopnost protažení
elasticita –         schopnost vrátit se do původního
                                    stavu (relaxace)
pevnost  –          pohybuje se mezi 4 – 12 kg/cm2.

Druhy svalové tkáně

Kosterní sval
        -  ovládáme naši vůli
        -  má příčné pruhování
        -  stavební jednotkou je svalové vlákno

Srdeční sval
      - pracuje nezávislé na naši vůli
       -  má příčné pruhování
       -  stavební jednotkou je svalová buňka
       -  buňky (kardiocyty) jsou spojeny  
           můstky

Hladký sval
      - pracuje nezávislé na naši vůli  
       - stavební jednotkou je svalová buňka
       -  tvoří stěnu útrob, žláz a cév  

Anatomie kosterního svalu

asi 600 svalů
32 – 36 % tělesné hmotnosti
různý tvar a velikost
šlachou připojen ke kosti
rozložení vláken :
          - podélné (velký zdvih,malá síla)
          - zpeřené (malý zdvih, velká síla)
dělení podle funkce při pohybu :
            agonista, antagonista, synergista
            fixační a neutralizační svaly
funkce svalu hlavní a vedlejší
nervové a cévní zásobení

Propojení excitace a kontrakce

Pro spuštění kontrakce je nutný nervový podnět.
Spojení nervu se svalovým vláknem se nazývá nervosvalová ploténka.
Spojení je bezdotykové tzv.synapsí.
Přenos impulsu zajišťuje mediátor.
Mediátor kosterního svalu – Acetylcholin.
Acetylcholin vyvolá vznik akčního potenciálu sarkolemmy – uvolnění Ca++ - rozpad ATP – kontrakce
Pro vznik kontrakce musí být podnět dostatečně silný – prahový podnět.
Krátce po vzniku akčního potenciálu je svalové vlákno nedráždivé – refrakterní fáze

Akční potenciál svalu

rozšíření nervového podnětu na svalové vlákno → následná kaskáda změn → kontrakce – svalové trhnutí
rychlost šíření AP  3 – 5m/sec
trvání AP  1 – 5 msec (absolutní refrakterní fáze)
trvání jednotlivé kontrakce 10 – 100 msec
pro udržení a zesílení kontrakce je nutný další podnět v době přetrvávající kontrakce
tetanická kontrakce – salvy AP -   přirozená kontrakce svalu
        a/ sumace – hladký tetanus
        b/ superpozice – vlnitý tetanus
volní svalová aktivita má tetanickou povahu (frekvence impulzů 5 – 100 Hz)

Typy svalové kontrakce

Izokinetická kontrakce – vidět pohybový projev (dynamická činnost) a mění se vzdálenost začátku a úponu svalu
        a) koncentrická – zkrácení svalu
        b) excentrická – prodlužování svalu (brzdící pohyb)

Izometrická kontrakce – bez viditelného pohybu (statická činnost) a vzdálenost začátku a úponu svalu se nemění

Auxotonická kontrakce – narůstá síla (napětí) a současně se sval zkracuje (balistické pohyby)


Typy svalových vláken

Typ I – SO (slow oxidative) pomalá oxidační „červená“ vlákna s vysokým obsahem myoglobinu, velkou oxidační kapacitou a pomalou unavitelností se uplatňují především při vytrvalostních zátěžích nižší intenzity.

Typ II A – FOG (fast oxidative glycolytic) rychlá oxidační glykolytická se střední oxidační kapacitou, vysokou glykolytickou kapacitou, rychlou kontrakcí a středně rychlou unavitelností se uplatňují při zátěžích střední až submaximální intenzity, které provází aerobní i anaerobní způsob úhrady energie.

Typ II B – FG (fast glykolytic) rychlá glykolytická vlákna s nízkou oxidační kapacitou, nejvyšší kapacitou glykolytickou, rychle se kontrahující, ale rychle unavitelná jsou zapojena při silových a rychlostních výkonech maximální intenzity s převahou anaerobního energetického metabolismu (Placheta, 1999