Kulturistika, fitness - PROTEINY A AMINOKYSELINY - 3.díl

PROTEINY A AMINOKYSELINY - 3.díl

PROTEINY A AMINOKYSELINY 2011 PROTEINY A AMINOKYSELINY 2011

ROVNOVÁHA DUSÍKU Možná vás překvapí, že biochemici neměří přímo hladinu proteinů. Místo toho určují individuální rovnováhu dusíku, neboť dusík je základní složkou každé aminokyseliny. Zjištěním, kolik dusíku je vyloučeno v poměru k tornu, kolik ho přijmete ve stravě, můžeme určit tzv. rovnováhu dusíku. Jestliže se v moči a potu vyloučí méně dusíku, než přijmete ve stravě, pak část dusíku zůstává v těle a vědci tomuto stavu říkají „pozitivní rovnováha dusíku“. Ačkoliv může být ovlivněna i jinými faktory, primárním následkem takového stavu organismu je zvýšený růst svalové tkáně. Nárůst svalů může probíhat pouze za předpokladu pozitivní rovnováhy dusíku. Může však nastat také opačný případ. Jestliže vylučujete více dusíku, než konzumujete, pak jste ve stavu tzv. „negativní rovnováhy dusíku“. A ten ve- de ke ztrátě svalové hmoty i síly.

SPOJENÉ STATY A SVĚTOVÝ STANDARD

Již jsme se zmínili o pojmu RDA, nárokem na příjem proteinů se však zabývala celá řada zdravotních organizací, nejenom FDA ve Spojených státech. Biochemici po celém světě určují příjem proteinů v gramech na 1 kg tělesné hmotnosti. V zemích, kde je základní hmotnostní jednotkou libra, to je jeden gram na 2,2 libry tělesné hmotnosti. Nejčastěji užívaný standard vychází u ZS Food and Nutrition Board a činí 0,8 gramu na kilogram (velice blízko jsou i hodnoty udávané v Kanadě – 0,86 gramu na kilogram). 90kg sportovec by tedy měl denně konzumovat asi 72 gramů proteinů. Světová zdravotnická organizace je ovšem mnohem konzervativnější, udává hodnotu 0,75 gramu na kilogram. Určitě si myslíte, že když má- me k dispozici takto přesná čísla, bude nárok na příjem proteinů tématem zcela uzavřeným. Jsou tu přece čísla, hodnoty a korektní matematika, ne?

To se ale mýlíte! Tyto hodnoty nemohou být vy- tesány do kamene a lidé, kteří je citují a vyjadřují tak svůj nesouhlas se zvýšeným příjmem proteinů u sportovců, zapomínají na jednu důležitou věc – tato čísla nebyla stanovena pro tvrdě trénující sportovce. Jsou (třeba v případě RDA) určena na základě sledování lidí se sedavým zaměstnáním. To znamená, že se jedná o jedince, kteří nesportují, necvičí, jsou neaktivní a nevykonávají žádnou fyzickou práci.

A v žádném případě nemůžeme takto získané hodnoty aplikovat pro 120kg kulturistu, který pravidelně provádí dřepy z 280 kg na ramenou. Taková zátěž tělo výrazně stresuje a svaly nepochybně potřebují vyšší dávky proteinů. Aby se všechna ta svalová hmota mohla dokonale regenerovat, musíme jí poskytnout dostatek stavebních bloků – aminokyselin. Jestliže nejsou aminokyseliny dodávány v adekvátním množství, nastává negativní rovnováha dusíku a tím katabolické reakce. A všichni dobře víme, k čemu vedou – k odbourávání svalové hmoty.

SOUČASNĚ VÝZKUMY

Ačkoliv jsou mezi biochemiky stále nějaké nesrovnalosti, podle nejnovějších studií, zaměřených na sportovce – zejména ty tvrdě trénující – víme, že skutečně potřebují více proteinů. Jeden výzkum se věnoval sprinterům a kulturistům. Závěr celé studie vyzněl v tom smyslu, že obě skupiny sportovců potřebují 1,12 – 1 ‚67krát více proteinů než nesportovci. Další studie se věnovala olympijským vzpěračům a její výsledek byl jasný – 4,4krát více, než určuje RDA, jinak by tito sportovci nebyli schopni nabírat hmotu a zvyšovat svoji sílu. Vědci na Tuffs University zjistili, že lidé, kteří se věnují sportovním aktivitám, jako je běh, plavání čí jízda na kole, potřebují DVAKRÁT více proteinů než nesportovci. Nyní už si tedy umíme představit, kolik proteinů asi potřebuje 100kg kulturista.

ROZDÍLY V ZAVISLOSTI NA POHLAVÍ?

Jedna z oblastí, které věnovali vědci, zabývající se nárokem na přísun proteinů, se týkala také odlišných požadavků mužů a žen. V jedné studii měřili odborníci rovnováhu dusíku u běžců (mužů i žen), kteří konzumovali 0,86 gramu na kg proteinů denně. Prvním poznatkem byl fakt, že uvedené množství je vzhledem k intenzivnímu tréninku nedostatečné pro obě pohlaví. U obou skupin tedy byla zjištěna negativní rovnováha dusíku. Kromě toho byli muži prokazatelně ve vyšším stadiu negativní rovnováhy než ženy Následující studie tyto výsledky potvrdily, můžeme tedy předpokládat, že ženy potřebují v průměru o 25 % proteinů méně než muži, stále je to ale o 30 – 40 % více než udává hodnota RDA.

ANO – KULTURISTÉ POTŘEBUJÍ VÍCE!

Ačkoliv samozřejmě existují výjimky, tvrdě trénující sportovci potřebují zhruba 2,4 až 3,2 gramu proteinů na kilogram váhy denně, aby plně pokryli požadavky na svalový růst a regeneraci. 90kg kulturista by tak měl denně konzumovat 200—250 gramů bílkovin. Nyní tedy víme, že kulturisté (a další sportovci) potřebují zvýšený příjem proteinů. Je proto čas podívat se na nejrůznější zdroje bílkovin a jejich přínos pro budování svalové hmoty.

BIOLOGICKÁ HODNOTA (BV) A STUPEŇ HYDROLÝZY (OH)

Vzhledem k tornu, že se s termíny „biologická hodnota“ (BV) a „stupeň hydrolýzy“ (DH) setkáte v současné době na každém kroku (spojované jsou zejména se syrovátkovým proteinem), je nezbytné, abychom jim také věnovali pozornost.

Biologická hodnota je, zdá se, důležitější spíše pro inzerenty suplementů než pro samotné kulturisty, ačkoliv patří k posledním vědeckým objevům ohledně měření kvality proteinů. Tento termín zavedli biochemici k určení kvality proteinů ve stravě a je spojen zejména s obsahem aminokyselin – konkrétně esenciálních aminokyselin. Každý vzdělaný kulturista ovšem ví, že proteinový metabolismus nezávisí pouze na obsahu aminokyselin. Do hry vstupují i takové faktory jako stravitelnost a využití.

Samozřejmě, že čím vyšší BV má daný protein, tím lepší je jeho využití v proteosyntéze. Hodnota začíná číslem 100 a postupně se snižuje s klesající kvalitou proteinu. Hlavní problém spočívá v tom, že s rostoucím příjmem proteinů se snižuje BV konzumované bílkoviny. Vědci předpokládají, že toto snížení nastává při dávkách od 3 gramů na kg tělesné hmotnosti denně. To znamená, že proteiny s nejvyšší BV budou méně využity za předpokladu vysokého příjmu bílkovin.

Další věc, kterou byste měli mít na paměti, je způsob, jakým se biologická hodnota počítá – zejména při pokusech na zvířatech. Vše může být totiž velice zavádějící, pokud byla biologická hodnota stanovena u jiného živočišného druhu. Například studie, provedené s krysami, došly k závěru, že vaječný protein má biologickou hodnotu 100, zatímco stejná bílkovina má pro člověka BV 65,5 Zmást nás může nejenom určení BV při studiích se zvířaty, ale výpočty za pomocí některých méně přesných technik a metod.

Ačkoliv jsou tyto informace již velice dobře známy i nejširší veřejnosti, suplementové společnosti nás nadále zahlcují množstvím nejrůznějších čísel, jejichž cílem není nic jiného než prodat více balíčků s proteinovým práškem. Jediný způsob, jakým lze přesně změřit biologickou hodnotu proteinu, je v laboratoři za pomoci testovaných subjektů. Výpočet BV je samozřejmě velice důležitý, ale nemyslete si, že nějaké číslíčko může dokonale vystihnout kvalitu proteinu.

Třeba konkrétně u syrovátkového proteinu se mnohem častěji používá nikoliv biologická hodnota, ale tzv. stupeň hydrolýzy neboli DH. Tento termín označuje dobu, po jakou docházelo k enzymatickému rozkladu proteinu v rámci výrobního procesu. Čím vyšší je DV, tím vyšší je procentuální zastoupení volných aminokyselin, diatripeptidů a tím nižší je molekulární hmotnost polypeptidů.

Pro kulturistu to znamená, že získává kvalitnější, ale bohužel také dražší produkt (to samozřejmě závisí na finančně náročných výrobních procesech), který, což je mnohem horší, není příliš chutný. Až na malé výjimky má chutný výrobek vždy nižší obsah volných aminokyselin a proteinových peptidů. Ačkoliv vám to zřejmě nebude příliš vyhovovat, právě chul vám může hodně říci o tom, zda produkt prošel dlouhodobou enzymatickou hydrolýzou.

Možná si myslíte, že mezi BV, DH a dalšími hodnotami určujícími kvalitu proteinů existují nějaké vazby. Tak tornu ale není. Mnoho produktů s nízkou DH má výbornou stravitelnost a naopak některé proteiny s vysokou BV jsou tělem špatně využity. My vám můžeme poradit jediné, vyzkoušejte několik kvalitních produktů a uvidíte, který vám bude nejlépe vyhovovat. Spolehněte se na svůj instinkt, to je to nejpřesnější měřítko kvality.