Kulturistika, fitness - Minerály a stopové prvky 1.díl

Minerály a stopové prvky 1.díl

Dianna Dahlgren Dianna Dahlgren

Kromě proteinů a vitaminů konzumuje většina kulturistů také minerály a stopové prvky ve snaze maximalizovat výkonnost. Ovšem stejně jako v případě vitaminů i zde mohou být některé informace silně zavádějící. Výrobci suplementů se nám snaží vnutit názor, že vysoké dávky jednotlivých minerálů mohou mít stejný účinek jako látky zvyšující výkonnost. Tak tomu ale v žádném případě není. Je pravdou, že minerály v našem těle nějakým způsobem účinkují (chrom stimuluje vylučování inzulínu, železo pomáhá červeným krvinkám přenášet kyslík).

Nemůžeme ale souhlasit s tím, že by vyšší dávka minerálů podnítila tyto procesy a zvýraznila je. Podle vědeckých studií je možné, že by v některých případech mohla vyšší dávka minerálů zvýšit rozsah metabolické reakce, pokud má ale tělo minerální látky dostatek, nebude mít vyšší dávka žádný výrazný vliv.

Víme, že něco takového jste asi slyšet nechtěli, ale je to pravda. Samozřejmě, že minerály k životu potřebujeme, ovšem v množství, které je pro tělo adekvátní. Pokud netrpíte nedostatkem některé této látky nebo nespadáte do rizikové skupiny (těhotné ženy, ženy po menopauze, maratónští běžci apod.), pravděpodobně se obejdete bez minerálových suplementů. Vyvážená dieta vám poskytuje dostatek všech minerálních látek a stopových prvků.

CO JSOU ZAČ

Mezi „minerálem“ a „stopovým prvkem“ je zcela jasný a důležitý rozdíl. Jestliže naše tělo potřebuje více než 100 miligramů dané látky denně, pak ji nazýváme „minerál“. Pokud je nárok na tuto látku nižší než 100 miligramů denně, pak se jedná o „stopový prvek“.

Minerály (látky jako je železo či hořčík) mohou být definovány jako anorganické substance. Vyskytují se buď ve vzájemných kombinacích, nebo ve vazbě na látku organickou. Minerály tvoří asi 4 % celkové hmotnosti lidského těla a jsou soustředěny převážně v kostech. Některé látky jsou pro nás esenciální, musíme je tedy přijímat pravidelně, jiné potřebujeme pouze v malém množství.

JAK PUSOBÍ

Minerály jsou substance nezbytné pro růst a regeneraci těla. Napomáhají zásobovat buňky kyslíkem, modifikují trávicí procesy a pomáhají zachovat osmotický tlak. Kromě toho mají důležité funkce v nervovém a svalovém systému. Elektrolyty, o nichž jste toho jistě hodně slyšeli, nejsou nic jiného než elektricky nabité minerálové atomy (iony), které pomáhají udržení elektrického systému našeho těla. Hlavními elektrolyty v mimobuněčné tekutině jsou sodík, vápník a chlor, zatímco v buněčné tekutině to jsou draslík, hořčík a fosfor. Aby byly zabezpečeny všechny důležité funkce, musí být elektrolyty ve správné rovnováze.

Příklady minerálů a stopových prvků s uvedením jejich funkcí:

MINERÁLNÍ FUNKCE

Vápník je nezbytný pro srážení krve, aktivitu nervů a svalů, pro formování kostí a zubů.

Chlor udržuje rovnováhu vody, pH krve, tvorbu HCl v žaludku a zapojuje se v udržení osmotického tlaku v buňkách.

Hořčík je součástí mnoha koenzymů, nezbytný pro aktivitu svalů a nervů, řídí formování kostí, účastní se metabolismu proteinů a karbohydrátů.

Fosfor ovlivňuje transfer a uskladňování ATP, má vliv na krvetvorbu, je nezbytný pro svalovou kontrakci a nervovou aktivitu. Je součástí DNA a RNA, ovlivňuje formování kostí a zubů.

Sodík je součástí bicarbonátového systému, silně ovlivňuje hospodaření s vodou v mimobuněčné kapalině.

Síra je součástí mnoha proteinů a hormonů (například inzulínu) i některých vitaminů (biotin a thiamin), napomáhá regulovat tělesné aktivity.

STOPOVÉ PRVKY – FUNKCE

Kobalt je součástí vitaminu B12, který je nezbytný pro stimulaci erythropoiesy (produkce červených krvinek).

Měď je součástí enzymu, jenž se podílí na produkci melaninového pigmentu, nezbytný pro syntézu hemoglobinu.

Jód je nezbytný pro štítnou žlázu při tvorbě dvou hormonů, které regulují metabolismus: trijodothyroninu a thyroxinu.

Železo jako součást koenzymů, které tvoří ATP při katabolismu, je součástí hemoglobinu, jenž přenáší v buňkách kyslík.

Zinek jako součást enzymů, které ovlivňují růst.

Chrom zvyšuje účinek inzulínu při využití glukózy, napomáhá transportu aminokyselin do srdce a jaterních buněk.

Mangan je nezbytný pro růst, reprodukci, laktaci, syntézu hemoglobinu a pro aktivaci některých enzymů.